irmy investují značné prostředky do náboru, vzdělávání a rozvoje lidí. Přesto často přehlížejí jeden z největších faktorů, který ovlivňuje dlouhodobý výkon zaměstnanců – jejich psychickou a fyzickou kapacitu.
Vyhoření nevzniká ze dne na den. Ve většině případů jde o měsíce nebo roky postupně narůstajícího stresu, vysoké pracovní zátěže a nedostatečné regenerace. Pokud zaměstnavatel čeká, až zaměstnanec oznámí, že už nemůže pokračovat, bývá zpravidla pozdě.
Péče o duševní zdraví zaměstnanců dnes není jen otázkou firemní kultury. Je stále více spojována s produktivitou, udržením talentů, nemocností i ekonomickými výsledky celé společnosti.
Zaměstnavatel nemůže převzít odpovědnost za soukromý život svých lidí ani za jejich osobní rozhodnutí. Má ale odpovědnost vytvářet pracovní prostředí, které dlouhodobě nevede k chronickému přetížení.
To znamená především:
Nejde jen o lidský přístup. Zaměstnavatel má podle české legislativy povinnost vytvářet bezpečné pracovní podmínky a předcházet rizikům ohrožujícím zdraví zaměstnanců. Dnes se stále častěji mezi tato rizika řadí také dlouhodobá psychosociální zátěž.
Jednou z nejčastějších chyb manažerů je představa, že vyhořelý zaměstnanec jednoduše přestane pracovat.Ve skutečnosti bývá situace opačná.
Nejohroženější skupinou bývají právě nejvýkonnější lidé. Ti, kteří jsou spolehliví, ochotní převzít odpovědnost a dlouhodobě podávají nadprůměrné výsledky. Často pracují přes své limity, nechtějí zklamat tým ani klienty a první signály únavy ignorují.
Když se objeví viditelné problémy, bývá organismus pod dlouhodobým tlakem už mnoho měsíců.
Mezi nejčastější varovné příznaky patří:
Samotný výskyt některého z těchto příznaků samozřejmě neznamená syndrom vyhoření. Pokud se ale kombinují a přetrvávají delší dobu, je vhodné situaci řešit dříve, než povede k dlouhodobé pracovní neschopnosti nebo odchodu zaměstnance.
Úspěšné společnosti dnes stále méně spoléhají pouze na benefity a stále více pracují se systémovou prevencí. Ta obvykle zahrnuje:
Prevence vyhoření nezačíná ve chvíli, kdy zaměstnanec oznámí, že končí. Začíná mnohem dříve – ve způsobu, jak firma dlouhodobě pracuje se svými lidmi.
Řada firem stále považuje wellbeing za příjemný bonus. Moderní organizace ho ale stále častěji vnímají jako součást řízení výkonnosti.
Odpočatý zaměstnanec se lépe soustředí, dělá méně chyb, lépe komunikuje se zákazníky i kolegy a zvládá náročná rozhodnutí s větším nadhledem. Naopak chronický stres vede ke zhoršení výkonu, vyšší fluktuaci i rostoucím nákladům na nábor a zaučení nových lidí.
Investice do prevence tak není pouze otázkou péče o zaměstnance, ale také ekonomickým rozhodnutím.
V Inscape spolupracujeme s firmami, které chtějí dlouhodobě podporovat regeneraci svých zaměstnanců, manažerů i obchodních partnerů.
Vedle funkčních (zaměření na tělo) a smyslově-regeneračních rituálů (zaměření na nervový systém) nabízíme také harmonizační a longevity technologie zaměřené na podporu relaxace a regenerace po náročném pracovním období. Firmám připravujeme individuální wellbeing programy, firemní členství i dárkové vouchery na míru.
Největší hodnotou přitom není samotná procedura. Je jí vytvoření prostoru, ve kterém může člověk na chvíli zpomalit, obnovit své mentální kapacity a vrátit se k práci s větší energií i soustředěním.
Pondělí–Pátek: 9:00–20:00
Sobota (každý druhý týden): 10:00–14:00
(v případě pořádání eventů je otevírací doba prodloužená)
7 minut chůze od metra A, B (Můstek) nebo od metra A, C (Muzeum).
7 minut chůze od tramvaje 3. 5, 6, 9, 14 (Václavské náměstí) nebo 13 (Muzeum)
Možné v ulici na modrých či fialových zónách s aplikací EasyPark. Nebo garáže Slovan.
